Sylvestr Krnka

český puškař a vynálezce

Mzdy a ceny v době působení Sylvestra Krnky v carském Rusku

publikováno: October 21, 2018

Ekonomika představuje pátý rozměr našeho bytí, a tato pravda je platná téměř od nepaměti. V našich předchozích článcích některé údaje o nákladech či výnosech uvádíme. Například, že plánovaná cena přestavby předovky M 1856 na zadovku typ Krnka 1869 byla 6,- rublů, ve skutečnosti se žádná z oficiálních zbrojovek nedostala pod 12,- rublů. Jinde jsme počítali, kolik asi mohl Sylvestr Krnka ušetřit před návratem do vlasti roku 1871, a odhad byl cca 34.000,- rublů. V souvislosti s nemovitostmi Sylvestra Krnky jsme uváděli jejich ceny a velikosti půjček, které byly jištěny právě těmito nemovitostmi.

Ukázalo se, že pozorným a všímavým čtenářkám a čtenářům chybí porovnání uváděných cen s pověstným „spotřebním košem“, tedy běžnými výdaji v běžném životě, které jsou kryty běžným zaměstnáním.

Předkládáme našim čtenářům přehled o mzdách podle různých profesí, včetně vývoje mezd, v čase Sylvestra Krnky v carském Rusku. K nim jsou uvedeny i ceny běžných potravin a dalších předmětů denní potřeby a oblečení. Získaná statistická data se týkají i konce 19. a začátku 20. století. Tím se také dovídáme o cenách lístků do biografu anebo kolik bylo nutno našetřit na koupi nového automobilu.

Přesnosti uváděným údajům by prospělo, kdyby partnerem pro článek byl třeba „Carský statistický úřad Jeho Veličenstva“ pracující s jednotnou metodikou sběru a hodnocení dat. Tak tomu bohužel není, nebylo a být ani nemohlo, proto nezbývá než doufat, že postupně z různých veřejných zdrojů získané údaje jsou věrným a poctivým obrazem popisované ruské historie, jejíž součástí byl i český puškař a vynálezce Sylvestr Krnka. Poděkování za pomoc při sběru a hodnocení údajů patří panu Volodimiru Pysarenkovi, podporovateli spolku Sylvestr Krnka, z. s.

Příjmy z běžné pracovní mzdy, naturální příplatky, více či méně pravidelné určité prémie, příplatky za přesčasovou práci tvoří všechny zdroje, které budou dále uváděny v tabulkách. Údaje byly zjišťovány z různých veřejných zdrojů na internetu. Jejich věrohodnost byla ověřena srovnáváním podobných údajů z jiných otevřených zdrojů, přesto nelze zaručit jejich bezvýhradní přesnost.

 

Pravidelná mzda (po relativně dlouhou dobu – měsíce a více) bývala zřídka, byla spíše výjimkou. Častější byly denní mzdy či příjmy ze smluvního krátkodobého vztahu, a tedy mzda za skutečně odpracované dny. Tyto způsoby vyplácení mezd lze nalézt v téměř všech velkých továrnách a mnohem pravděpodobnější je aplikace v továrnách se strojírenskou výrobou. Nejčastější formou odměny byla úkolová mzda (za počet kusů, za množství obdělané půdy, délku výkopu atd.).

Denní mzda pracujících ve stavebnictví, Petrohrad, 1859 – 1913, v kopějkách/den             (fond roční pracovní doby byl 288 dní a 12 hodin denně “čisté” práce).

Profese 1859 – 1860 1861 – 1865 1866 – 1870 1871 – 1875 1876 – 1880 1881 – 1885 1886 – 1890 1891 – 1895 1896 – 1900 1901 – 1905 1906 – 1910 1911 – 1913
Truhlář 121 101 104 104 105 122 120 137 143 180 187 215
Zámečník 130 107 101 104 110 128 125 137 153 174 198 253
Štukatér 106 94 92 89 100 119 113 134 151 151 150 191
Malíř pokojů 106 94 90 84 107 111 108 129 141 143 153 187
Kameník 112 102 96 100 104 117 103 121 136 135 139 183
Tesař 95 91 85 93 116 114 106 121 127 139 153 177
Manuální pracovník 65 68 68 66 72 67 72 78 78 90 92 115
Průměr za 7 uvedených profesí 105 94 91 91 102 111 107 122 133 145 153 189
  Vývoj mezd v období 1859 – 1913, základem 100% jsou roky 1859 – 1860
Profese 1859 – 1860 1861 – 1865 1866 – 1870 1871 – 1875 1876 – 1880 1881 – 1885 1886 – 1890 1891 – 1895 1896 – 1900 1901 – 1905 1906 – 1910 1911 – 1913
Truhlář 100,0 83,5 86,0 86,0 86,8 100,8 99,2 113,2 118,2 148,8 154,5 177,7
Zámečník 100,0 82,3 77,7 80,0 84,6 98,5 96,2 105,4 117,7 133,8 152,3 194,6
Štukatér 100,0 88,7 86,8 84,0 94,3 112,3 106,6 126,4 142,5 142,5 141,5 180,2
Malíř pokojů 100,0 88,7 84,9 79,2 100,9 104,7 101,9 121,7 133,0 134,9 144,3 176,4
Kameník 100,0 91,1 85,7 89,3 92,9 104,5 92,0 108,0 121,4 120,5 124,1 163,4
Tesař 100,0 95,8 89,5 97,9 122,1 120,0 111,6 127,4 133,7 146,3 161,0 186,3
Manuální pracovník 100,0 104,6 104,6 101,5 110,8 103,1 110,8 120,0 120,0 138,5 141,5 176,9
Průměr za 7 uvedených profesí 100,0 89,5 86,7 86,7 97,1 105,7 101,9 116,2 126,7 138,1 145,7 180,0

 

Jak vidno, vývoj mezd kolísal v závislosti na stavu hospodářství a jejich trvalý nárůst lze zaznamenat až na přelomu 19. a 20. století.

Ruským armádním důstojníkům byla nastavena mzda v té době hodně vysoko. Základní mzda (podle hodnosti) byla doplněna příplatkem na ubytování (podle hodnosti, města a rodinné situace) a stravným (podle vykonávané funkce).

Platy ruských armádních důstojníků v polovině 19. století, v rublech ročně:

Hodnost 1841 г. 1859 г.
polní generál ? 1.695
generál-nadporučík ? 1.356
generál-major ? 1.017
plukovník 561     687
podplukovník 419 531
major 366 441
kapitán 307 366
štábní kapitán 283 339
poručík 239 312
podporučík 224 294
praporčík 210 276

 

Paušální poplatky na úhradu nákladů na bydlení v oblasti, kde působili ruští armádní důstojníci: například v Petrohradu nižší důstojníci dostávali za rok 114,- rublů, ve Vilně 168,- rublů, na Kavkaze v kategorii ženatí 246,- rublů, svobodní 162,- rublů. Štábní důstojníci dostávali 284,- rublů, generálové podle hodnosti od 857,- do 1000,- rublů za rok.

Stravné v té době bylo vypláceno ruským armádním velitelům jednotek podle funkčního zařazení: velitel vojenského okruhu obdržel 3.500,- rublů ročně, velitel divize 1.961,- rublů, velitel dělostřelecké brigády 1.500,- rublů, velitel pluku, velitel praporu od 980 do 280,- rublů, velitel roty 138,- rublů. V roce 1866 se v carské armádě důstojníkům a dalším vojenským činitelům začaly proplácet denní dávky (diety), pokud byli vzdáleni z posádek tři a více dnů: 2,50 rublů pro generály, 1,50 rublů štábním důstojníkům a 0,75 rublů velícím důstojníkům v táborech. V roce 1868 bylo dovoleno dát jednorázově k platu 100,- rublů všem nižším důstojníkům armády pěchoty a střeleckých brigád.

Roční platy námořních důstojníků v roce 1855 se liší výrazně podle charakteru služeb. V té době bylo základní rozdělení na:

1) službu na pobřeží a v Baltském a Černém moři (více jak 90% všech námořních důstojníků),

2) na vnitrozemské plavby a Kaspické moře,

3) pro zahraniční vzdálené plavby, Tichý oceán a podobně.

Platy carských námořních důstojníků v polovině 19 století (rublů ročně):

Hodnost Pobřežní služba,Baltské a Černé moře Vnitrozemské plavby aKaspické moře Vzdálené plavby,Tichý oceán
Admirál 3.528 7.488 11.820
Viceadmirál 2.628 5.040 7.524
Kontraadmirál 1.980 3.672 5.400
Kapitán 1. stupně 1.080 2.088 3.132
Kapitán 2. stupně 900 1.548 2.268
Korvetní kapitán 774 1.152 1.980
Nadporučík 576 900 1.296
Poručík 468 756 1.116
Sbor praporčíků a podporučíků v přímém výkonu služby 432 720 1.080

Všichni vojáci měli ze zákona povinné srážky ze mzdy. U vyšších důstojníků byl odvod 1 % na hospitalizaci, 1,5 % na léky a 6 % na pojistnou pokladnu. Nižší důstojníci měli srážky ze zákona ve výši 2 % na hospitalizaci a zdravotnické potřeby. Ostatní vojáci odváděli z platu povinně 1 % na hospitalizaci a zdravotnické potřeby.

Mzdy je vždy potřeba srovnávat se životními náklady v hodnocené době. Proto následující tabulka ukazuje mzdu ve vybraných profesích a náklady na základní potraviny.

Průměrné ceny v letech 1853 – 1910 za mouku, chleba a brambory, včetně denních mezd pracovníků ve stavebnictví v Petrohradě, v kopějkách

Rok Cena mouky Cena pšeničného chleba Cena brambor Mzda zaměstnanců za jeden den
pšeničná za 5 pudů [82 kg][1] žitná za 9 pudů[147 kg] chutný chléb vyšší kvality za funt [0,41kg]1 obyčejný chléb za funt [0,41kg] pud [16,38 kg] Kameník Malíř pokojů Tesař Zámečník Truhlář Manuální pracovník Štukatér
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13
1853 505 572 32 94 96 81 138 90 50 84
1854 389 510 88 90 87 102 94 53 85
1855 390 501 80 75 73 100 78 49 69
1856 537 543 86 78 80 104 90 51 71
1857 629 646 81 74 75 102 90 45 63
1858 552 600 76 72 68 100 61 41 60
1859 497 582 91 94 89 112 102 62 85
1860 540 621 133 119 101 147 140 67 127
1861 612 716 4,0 1,8 43 130 121 102 161 126 72 133
1862 577 875 4,0 2,1 95 85 84 87 82 62 79
1863 537 779 3,6 1,8 109 90 89 100 95 74 86
1864 562 629 3,5 1,5 92 88 93 92 101 66 85
1865 592 660 3,5 1,5 85 88 86 93 99 64 89
1866 627 730 3,6 1,5 91 81 76 95 99 62 76
1867 683 836 4,0 1,8 94 88 83 99 106 73 87
1868 773 1102 4,1 2,6 93 86 81 97 98 63 82
1869 671 919 4,0 2,2 105 96 91 100 105 70 101
1870 565 719 4,0 2,2 32 99 97 95 115 112 71 113
1871 596 712 4,0 2,3 98 80 81 100 100 63 68
1872 746 761 4,0 2,2 99 68 90 107 107 62 74
1873 762 737 4,0 2,2 101 72 90 110 112 68 80
1874 679 786 4,0 2,2 98 96 96 103 103 67 112
1875 575 723 4,0 2,2 102 104 107 100 100 70 109
1876 658 715 4,0 2,2 105 106 117 100 100 80 105
1877 658 782 4,0 2,3 100 100 110 100 100 66 100
1878 850 975 4,0 2,7 100 100 110 100 100 64 90
1879 762 860 4,0 2,6 100 100 113 100 104 70 95
1880 980 1200 4,6 2,9 31,8 117 130 128 148 121 79 111
1881 1145 1415 6,6 3,3 109 124 117 140 127 70 126
1882 905 866 5,7 2,8 126 106 121 138 128 68 133
1883 758 960 5,0 2,5 131 108 122 119 120 65 120
1884 675 969 5,0 2,5 113 106 105 125 118 65 110
1885 683 877 5,0 2,5 108 110 107 120 117 67 105
1886 643 737 5,0 2,0 82 79 93 114 108 64 86
1887 571 628 4,8 1,9 93 97 93 116 107 71 98
1888 516 644 4,0 1,7 112 102 112 122 120 73 119
1889 513 784 4,0 1,7 112 130 117 136 135 75 131
1890 600 804 4,0 1,9 32 117 131 117 137 131 79 129
1891 749 1104 5,3 2,4 118 131 120 137 135 81 131
1892 862 1221 5,1 2,7 122 134 121 138 137 77 133
1893 708 894 5,0 2,3 122 129 124 137 138 77 136
1894 585 656 4,8 2,0 121 125 121 137 137 77 134
1895 552 615 4,0 1,7 123 127 121 137 136 77 138
1896 521 563 4,0 1,7 133 139 121 134 138 77 133
1897 624 640 4,0 1,8 132 132 119 139 128 77 135
1898 692 820 4,0 2,0 146 151 135 154 149 77 162
1899 700 856 4,0 2,0 149 155 140 162 159 80 177
1900 679 755 4,0 2,0 48,8 122 127 119 176 141 81 147
1901 660 758 4,0 2,0 141 129 134 169 177 93 150
1902 665 827 4,0 2,0 134 142 141 174 186 87 151
1903 625 823 4,0 2,0 131 154 138 166 177 92 151
1904 625 821 4,0 2,0 131 139 137 179 180 89 147
1905 637 900 4,0 2,2 137 153 144 182 182 87 158
1906 742 983 4,0 2,5 136 147 146 182 183 95 154
1907 971 1208 4,2 2,9 139 161 163 204 196 93 151
1908 1156 1187 5,0 3,0 132 147 158 195 186 89 146
1909 1063 1070 5,0 3,0 146 160 157 211 192 95 150
1910 926 957 5,0 2,6 48,9 144 148 143 197 177 89 151

 

Ceny vybraných potravin:

 

Černý chléb 400 g – 3 kopějky

Žitný chléb 400 g – 4 kopějky

Bílý chléb 300 g – 7 kopějek

Brambory, čerstvá sklizeň, 1 kg – 15 kopějek

Brambory staré, 1 kg – 5 kopějek

Mouka žitná, 1 kg – 6 kopějek

Mouka ovesná, 1 kg – 10 kopějek

Mouka pšeničná vyšší kvality, 1 kg – 24 kopějek

Mouka bramborová, 1 kg – 30 kopějek

Těstoviny jednoduché, 1 kg – 20 kopějek

Nudle z mouky vyšší kvality, 1 kg – 32 kopějek

Cukr písek 2. jakost, 1 kg – 25 kopějek

Cukr rafinovaný v kouskách, 1 kg – 60 kopějek

Tulský perník, 1 kg – 80 kopějek

Čokoládové bonbony, 1 kg – 300 kopějek

Kávová zrna, 1 kg – 200 kopějek

Čaj listový, 1 kg – 300 kopějek

Stolní sůl, 1 kg – 3 kopějky

Mléko čerstvé, 1 litr – 14 kopějek

Smetana tučná, 1 litr – 60 kopějek

Kysaná smetana, 1 litr – 80 kopějek

Tvaroh, 1 kg – 25 kopějek

Sýr „ruský“, 1 kg – 70 kopějek

Sýry „švýcarský“ a jiné zahraniční technologie, 1 kg – 140 kopějek

Máslo, 1 kg – 120 kopějek

Slunečnicový olej, 1 litr – 140 kopějek

Kuřecí maso, 1 kg – 80 kopějek

Tucet prvotřídních vajec – 25 kopějek

Telecí maso prvotřídní, svíčková, 1 kg – 70 kopějek

Hovězí plec, 1 kg – 45 kopějek

Vepřová krkovička, 1 kg – 30 kopějek

Ryba okoun čerstvý, 1 kg – 28 kopějek

Růžový losos mražený, 1 kg – 60 kopějek

Losos mražený, 1 kg – 80 kopějek

Jeseter mražený, 1 kg – 90 kopějek

Černý kaviár, 1 kg – 320 kopějek

Červený kaviár, 1 kg – 250 kopějek

Čerstvé zelí, 1 kg – 10 kopějek

Kysané zelí, 1 kg – 20 kopějek

Cibule, 1 kg – 5 kopějek

Mrkev, 1 kg – 8 kopějek

Rajčata prvotřídní, 1 kg – 45 kopějek.

 

Ceny vybraného zboží a služeb:

 

1) Náklady na vojenské uniformy, které si ruští důstojníci museli kupovat za své peníze sami:

 

Ceremoniální důstojnické boty – 20 rublů

Ceremoniální důstojnická uniforma – 70 rublů

Důstojnická čepice – 3 ruble

Hulánská čepice – 20 rublů

Čepice husarská štábní – 12 rublů

Epolety štábních důstojníků zlacené – 13 rublů

Ostruhy – 14 rublů

Dragounské a kozácké šavle – 15 rublů

Důstojnická brašna – 4 ruble

 

2) Oblečení pro civilní obyvatelstvo bylo mnohem levnější:

 

Tričko – 3 ruble

Úřednický pracovní oblek – 8 rublů

Dlouhý kabát – 15 rublů

Boty z hověziny – 5 rublů

Boty letní – 2 ruble

Harmonika  – 7 rublů 50 kopějek

Gramofon – 40 rublů

Klavír známé značky – 200 rublů

Automobil bez doplňkového vybavení – 2.000 rublů

 

3) Primárním způsobem cestování v těchto letech byl kůň, který stál:

 

Tažný kůň – 100 rublů

Kůň pro práci v lomu – 70 rublů

Starý kůň na porážku na klobásy – 20 rublů

Dobrý kůň, se kterým je možno dobře reprezentovat – od 150 rublů

Dobrá dojná kráva – od 60 rublů

 

4) Za m² obytné plochy se měsíčně platilo 18-20 kopějek. Návštěva lékaře se platila 20 kopějek. Střední cena léků byla 10 kopějek. Vstupenky do biografu byly docela levné a stály 18-20 kopějek. Tím se dostáváme do začátku 20. století.

 

Uváděná velikost průměrné měsíční mzdy dělníků v letech 1884-1885, bez ohledu na jejich profesní zařazení, ale s předpokladem, že zaměstnanec obdržel celou mzdu v penězích. Údaje tedy nepočítají se situací, kde část mzdy vyplácí tovární prodejny ve formě potravin za ceny o 10 až 25 % dražší než v běžných obchodech! Takové praktiky byly prokázány v okresech Kolomenskoe, Serpuchov a Bronnick, a také v Moskevské oblasti.

Kategorie pracovníků Pravidelná mzda Denní mzda Mzda v úkole V průměru
rublů/měs. rublů/měs. rublů/měs. rublů/měs.
Muži 14,25 16,21 12,45 14,15
Ženy 7,05 7,22 10,82 10,35
Mládež obou pohlaví 6,80 7,34 7,43 7,27
Nedospělí jedinci obou pohlaví 4,90 5,76 4,92 5,08

 

Nejstarší průměrný roční plat založený na vlastních továrních statistikách byl nalezen pro rok 1890. S pomocí údajů z nejběžnějších 74 typů výrob v Rusku, definoval se průměrný roční výdělek jako 187 rublů 60 kopějek (fond pracovní doby 288 dní a 12 hodin denně „čisté“ práce). Nejvyšší hranice příjmů byla 606,- rublů, zatímco nejnižší byla 88 rublů 54 kopějek za rok. Průměr se měnil i podle umístění továrny. Průměr pro Petrohradskou gubernii činil 232,- rublů, pro Petrokovskou gubernii 188,- rublů a pro centrální oblasti (Moskva, Vladimir a sousední gubernie) 167,- rublů.

Nejlépe placené profese v té době byly: pracovníci elektráren – 485,- rublů ročně, techničtí pracovníci – 418,- rublů, obrábění kovů – 397,- rublů, naftaři – 367,- rublů, tiskaři – 390,- rublů. V nejhorší situaci pracovali lesní dělníci – 247,- rublů ročně, dělníci v cukrovarech – 114,- rublů, práce na zpracování lnu, konopí a juty – 170,- rublů, zpracování potravin a výroba mouky 159 -184,- rublů.

Nejzkušenější pracovníky v nejlepších závodech zaplatili dobře, v průměru vydělávali 30-40 rublů měsíčně. Stovky tisíc ruských pracovníků však vydělávaly v průměru od 9,50 až 20,- rublů měsíčně!

 

 

 

Mzdy pracovníků ve strojírenských továrnách v Petrohradě v letech 1884-1886-1913        (fond roční pracovní doby byl 288 dní a 12 hodin denně “čisté” práce).

Přibližný měsíční rozpočet svobodného pracujícího muže v Rusku koncem 19. století:

 

16,79 rublů –  náklady na jídlo

5,43 rublů – náklady na nájem a bydlení (byt do 30 m²)

5,52 rublů – náklady na oděvy

1,55 rublů – náklady na hygienické potřeby

1,20 rublů – náklady na poštovné, poplatky a daně

1,70 rublů – náklady na duchovní a všeobecné potřeby

0,61 rublů – náklady na lékařské služby

2,04 rublů – náklady na tabák a alkohol

1,47 rublů – náklady ostatní

_________________________

36,31 rublů celkem za měsíc

 

Je jednoznačně vidět, že zdaleka ne všichni dosáhli na běžný rozpočet svobodného pracujícího muže! Navíc rozpočet neobsahuje položku „úspor pro horší časy“. Jen těžko si umíme dnes představit, jak obtížné ekonomické situaci pak musely čelit vícečetné rodiny s dětmi v době samoděržaví.

 

Závěrem článku o vývoji mezd, nákladů a cen pracujících ve druhé polovině 19. století v carském Rusku si připomeňme ekonomické postavení českého vynálezce a úspěšného puškaře Sylvestra Krnky. Ten se významným způsobem zasloužil o modernizaci výzbroje tehdejší ruské armády v oblasti ručních palných zbraní, a tím pádem i o její válečné či bojové úspěchy a tím o formování dějin Evropy. Například připomeňme vítěznou Rusko – tureckou válku 1877 až 1878 s definitivním koncem vlivu Turecka na evropský politický, kulturní a náboženský vývoj. Puška Krnka 1869 se stala v této válce ikonickou s přízviskem „zbraň svobody“.

Za zavedení pušky Krnka 1869 do výzbroje žádal samotný její konstruktér Sylvestr Krnka jednorázovou odměnu ve výši 25.000,- rublů, na kterou dostal 22. dubna 1869 šek od Výkonné komise.[2] Za zavedení výroby nábojů v Petrohradě a za svůj vynález způsobu výroby jednotného kovového náboje pro pušku Krnka 1869 pak dostal odměnu 2.000,- rublů, mzdu ve výši 2.573,- rublů a podíl na patentu ve výši 4.500,- rublů.2 Z hlediska osobní prestiže pro Sylvestra Krnku znamenalo udělení velké zlaté medaile s nákrční stuhou cara Alexandra II. za pušku Krnka 1869, a za náboje pak udělení Řádu sv. Stanislava 3. stupně víc, než uvedené finanční částky. Domněnka, že tím byl Sylvestr Krnka zabezpečen na mnoho let, nebyla pravdivá. Pokud použijeme garantovaný obsah stříbra v měně a srovnáme ruský rubl s rakousko-uherským zlatým v daném čase, získáme převod v podobě: 1,- rubl = 0,8845 zlatý, nebo 1,- zlatý = 1,13 rublů. Sylvestrova hotovost po návratu z Ruska činí asi 30.000,- zlatých. Ve skutečnosti je vynálezce koncem svého života zcela bez majetku, a je odkázán zejména na svého syna Emanuela. O příčinách a souvislostech ekonomického postavení Sylvestra Krnky v Čechách pojednávají jiné články na našem webu.

 

[1] Staroruské míry: 1 funt = 0,4095124 kg; 1 pud = 16,380496 kg

[2] Jan Skramoušský, Mýtus jménem Krnka, Ministerstvo obrany ČR – VHÚ Praha, 2016