Sylvestr Krnka

český puškař a vynálezce

Náboje pro 6 čárkovou pušku Krnka 1869

publikováno: June 15, 2018

V září 2012 jsme na těchto stránkách publikovali článek Náboj .60 Krnka. V něm jsme ukázali základní vývojové práce na takovém náboji a jeho odchylky ve srovnání s nábojem pro pušku Berdan v ráži 4,2 čárky. V dostupných zdrojích se o náboji do Krnkovy pušky v carské armádě můžeme dočíst řady spíše základních informací a technických údajů.

Podrobné, komplexní informace jsme však získali až v knize M. Epichina, která byla vydána v Petrohradě roku 1876. Autor na 180 stranách detailně popisuje Krnkovu pušku, její příslušenství, údržbu i její použití v boji, včetně nasazeného bodáku. Dále pak je popis náboje pro pušku Krnka 1869, jeho konstrukce s rozměry, přebíjení, cvičné náboje, jejich balení a transport. Jsou zajímavé i údaje o zásobování carských vojsk jak puškami Krnka 1869, tak i střelivem. Údaje v knize jsou podporovány i mnohými odkazy na v té době aktuální rozkazy GAU (Glavnoje artilerijskoje upravlenie), vyhlášky a oběžníky, které vojskům definovaly závazné způsoby a postupy při práci s puškou Krnka 1869 a jejími náboji. Z těchto historických dokumentů je cítit podpora nově zavedené pušce a všem s ní spojených okolností. Autor jak knihy, tak i autoři vojenských dokumentů, podrobně vše vysvětlují. V takové převratné době technických pokroků, jehož představitelem puška Krnka 1869 bezesporu byla, bylo potřeba vzdělávat uživatele a technický personál. Ostatně pouze řádně ošetřovaná a užívaná zbraň je schopna řádně plnit funkce, pro které byla do výzbroje přijata.

Naším záměrem je postupně zájemce o historii a zbraně, zejména o pušku Krnka 1869, seznámit s úrovní tehdejší techniky a organizací prací s takovou technikou v carské armádě. Protože o náboji pro Krnkovu pušku je k dispozici relativně málo technických informací, rozhodli jsme se začít právě zde.

Kniha M. Epichina má text řazený pod jednotlivé §. Rozhodli jsme se číslování paragrafovaných odstavců zachovat podle původního značení pro snadnější orientaci při případné práci s originálem. Na některých místech doplňujeme údaje, například ze staroruských délkových a hmotnostních jednotek převádíme na naše běžné SI jednotky v milimetrech anebo v gramech. Texty doplňujeme ilustračními obrázky převzatými z citované knihy, a také pro zpestření i obrázky z jiných zdrojů. Poznámkový aparát bude používán.

Náboj pro pušku Krnka 1869 s různým označením, jako například .60 Krnka, 15,24 x 40R Krnka, či 15,24 x 41 R nebo i 15,9 x 40R Krnka (https://naboje.org/), byl vyvíjen v centru výroby v carském Petrohradě koncem 60. let devatenáctého století pod vedením profesora I. A. Višněgradského. Je to historicky první jednotný kovový náboj s centrální zápalkou, který byl na území Ruska hromadně vyráběn. Do té doby kovové náboje pro pušku Berdan 1 i Berdan 2 byly dováženy ze zahraničí. Sylvestr Krnka přijal práci v muničním závodě na Vasiljevském ostrově v Petrohradě, a rozpracoval vlastní technologii výroby nábojnice spolu s baronem Hahnem. Ta spočívala ve svinutí nábojnice z mosazného plechu a nasazení vylisovaného dna s lůžkem pro zápalku. Ovšem paralelně s vývojem tohoto výrobního postupu byl v muničce vyvíjen způsob výroby nábojnice tažením z mosazi vhodného složení. Tento postup, ve světě již používaný, se ukázal jako technologicky i ekonomicky výhodnější. Takový postup je používán stále a jistě ještě dlouho vydrží. Sylvestr Krnka, kromě sjednané finanční odměny za svoji práci pro muničku, byl dekorován v srpnu roku 1871 rytířským Řádem sv. Stanislava 3. stupně, který mu udělil car Alexandr II. Nikolajevič.

Následující informace se týkají nábojů s nábojnicemi, které jsou vyrobené tažením.

Základní balistické parametry náboje jsou: při hmotnosti střely 36,9 g je Vo= 300 m/s, Eo=1.650 J (aplikace ND náboje).

Náboje .60 Krnka provedení tažením nábojnice

Náboje .60 Krnka provedení tažením nábojnice

 

krnka.cz - epichin

Titulní strana knihy M. Epichina (RUSKÁ RYCHLOSTŘELNÁ 6-TI-ČÁRKOVÁ PUŠKA SYSTÉMU KRNKA, Petrohrad 1876)

 

NÁBOJE PRO 6 ČÁRKOVOU RYCHLOSTŘELNOU PUŠKU

XIII. Ostrý náboj.

Konstrukce náboje – rozměry a průměrná hmotnost.

Konstrukce náboje.

  • §147 Ostrý (bojový) náboj (obr. 1), přijatý pro pušky systému Krnka, se skládá: z kovové nábojnice s vnitřní miskou, střely s kovovou zátkou, střelného prachu a zápalky.
  • §148 Kovová nábojnice (obr. 1 a 4), tažená z mosazi se složením přibližně 67% mědi a 33% zinku, se skládá z kónické části а, б, б, а, do které se umisťuje střelný prach a válcová část střely; okraje neboli „kloboučku“ а, в, в, а, určeném jak k zapření nábojnice o vybrání nábojové komory během střelby, tak i pro vytažení nábojnice z nábojové komory po výstřelu prostřednictvím vytahovače – extraktoru; lůžka pro zápalku д, е, vylisovaného ve dně nábojnice směrem dovnitř v její ose, a určeného k umístění zápalky; kónické kovadlinky sahající do poloviny lůžka pro zápalku (provedení Berdan[1]); tří nebo čtyř otvorů – zátravek, umístěných v základu kovadlinky ve stejné vzdálenosti od sebe, a určených k přenesení zážehu střelného prachu od zápalky, který je vznícen úderem předního konce zápalníku do zápalky proti kovadlince.
krnka.cz - naboj obr1

Obr. 1 – Náboj

 

krnka.cz - naboj obr4

Obr. 4 – Mosazná nábojnice

  • §149 Vnitřní miska (obr. 5) se středovým otvorem, která se nasazuje do lůžka pro zápalku směrem dovnitř nábojnice, se zhotovuje z mosazi. Musí být nalisována do nábojnice a těsně přiléhat ke stěnám a dnu lůžka pro zápalku. Slouží ke zvýšení pevnosti této ohybem oslabené části nábojnice vůči tlaku spalných plynů střelného prachu při výstřelu.
krnka.cz - naboj obr5

Obr. 5 – Vnitřní mosazná miska do nábojnice

 

  • §150 Střela (obr. 2) má válcovitý tvar se zaoblenou špicí. Na válcové části střely jsou tři obdélníkové lubrikační drážky б; uvnitř střely, ve spodní časti, je dutina ve tvaru komolého kužele, kam se zasazuje kovová zátka; drážky na válcové části střely se zaplňují voskem do úrovně válcového povrchu střely. Nezávisle na rozšíření střely prostřednictvím kovové zátky, pro lepší zatlačení střely do drážek hlavně, je válcová část střely v průměru o 0,28 čárky větší oproti normálnímu kalibru hlavně (o 0,71 mm[2]), takže se zatlačuje do drážek nejenom díky rozšíření prostřednictvím kovové zátky, ale i kvůli rozdílu mezi kalibrem hlavně a průměrem válcové části střely. Kromě toho kovová zátka, rozšířením střely, přispívá k eliminaci výronu plynů okolo ústí nábojnice.
krnka.cz - naboj obr2

Obr. 2 – Střela

  • §151 Zátka (obr. 3), vylisovaná z mosazného plechu, má tvar komolého kužele. Vkládá se do dutiny střely.
krnka.cz - naboj obr3

Obr. 3 – Zátka do střely

 

  • §152 Střelný prach musí být puškový, vyčištěny od nečistot, v množství 1 a 3/16 zolotnika, což je 5,07 gramu.
  • §153 Zápalka (obr. 6) se skládá z měděné cylindrické mističky s hladce oříznutými okraji, na jejímž lakovaném dně je umístěna slisovaná výbušná směs, zakrytá kotoučkem z cínové folie, olakovaná z obou stran.

 

krnka.cz - naboj obr6

Obr. 6 – Zápalka

 

II Rozměry a průměrná hmotnost náboje.

  • §154 Rozměry náboje a jeho částí jsou uvedeny v následující tabulce.
Rozměr
Nominální Přípustná tolerance
v čárkách v mm[2] v čárkách v mm[2]
Rozměry náboje
Délka náboje od špičky střely do spodní hrany okraje 20,8 52,83 ±0,2 ±0,51
Délka nábojnice od přední hrany do okraje 14,72 37,49 ±0,125 ±0,32
od přední hrany do vnější strany dna 15,8 40,13 ±0,1 ±0,25
od přední hrany do vnitřní hrany 12,45 31,62 ±0,1 ±0,25
od hrany vnitřní misky do vnitřní strany dna 2,95 7,49 ±0,05 ±0,13
od vrcholu kovadlinky do spodního dna 0,55 1,40 ±0,05 ±0,13
Výška lůžka pro zápalku 1,30 3,30 ±0,005 ±0,013
Průměr lůžka pro zápalku 2,535 6,44 ±0,005 ±0,013
Vnější průměr nábojnice u přední hrany 6,55 16,64 ±0,01 ±0,025
u okraje 6,67 16,94 ±0,01 ±0,025
okraje 7,85 19,94 ±0,15 ±0,038
Vnitřní průměr u přední hrany 6,315 16,04 ±0,015 ±0,04
Tloušťka stěny nábojnice u přední hrany 0,12 0,30 ±0,015 ±0,04
nad vnitřní hranou 0,16 0,41 ±0,015 ±0,04
nad miskou 0,35 0,89 ±0,015 ±0,04
nad okrajem 0,355 0,90 ±0,015 ±0,04
dno nábojnice 0,305 0,77 ±0,015 ±0,04
u kovadlinky 0.25 0,63 ±0,015 ±0,04
Rozměry vnitřní misky z mosazi
Výška misky 2 5,08 ±0,25 ±0,63
Tloušťka u přední hrany 0,135 0,34 ±0,015 ±0,04
u dna 0,215 0,55 ±0,015 ±0,04
Průměr: Vnější u přední hrany 5,985 15,20 ±0,015 ±0,04
Vnitřní 5,715 14,52 ±0,015 ±0,04
Otvoru ve dně misky 2,95 7,49 ±0,01 ±0,25
Rozměry střely
Délka: Celková 10,5 26,67 ±0,05 ±0,13
Válcové časti 4,2 10,67 ±0,05 ±0,13
Šířka pole u drážek: zadního, středního a předního 0,85 2,16 ±0,05 ±0,13
Šířka drážky: zadní, střední a přední 0,55 1,40 ±0,05 ±0,13
Hloubka drážky: zadní, střední a přední 0,30 0,76 ±0,05 ±0,13
Hloubka dutiny ve střele 5,80 14,73 ±0,15 ±0,04
Vnější průměr, po celé délce válcové částí střely 6,28 15,95 ±0,01 ±0,25
Průměr kónické dutiny ve střele menší základna 2,8 7,11
větší základna 3,9 9,90
Hodnoty poloměru opsaných kružnicvnější kónické části: horního kruhu 2,36 6,0 ±0,01 ±0,025
bočních 15 38,10
dna výklenku 2,3 5,84
  • §155 Průměrná hmotnost náboje a jeho částí jsou uvedeny v následující tabulce
Nominální Přípustná tolerance
zolotnik dolja gram[3] dolja gram[3]
Hmotnost náboje celkem se střelou lisovanou 12 65,3 54,09 ±19,5 ±0,87
se střelou odlitou 12 73,3 54,45 ±29,5 ±1,31
Hmotnost střely lisované 8 32 35,55 ±5 ±0,22
odlité 8 40 35,90 ±15 ±0,66
Hmotnost zátky 15,5 0,69 ±3,5 ±0,16
Hmotnost střelného prachu 1 18 5,07 ±5 ±0,22
Hmotnost nábojnice se zápalkou 3 12,80 ±6 ±0,27

 

  • §156 Rozměry náboje se prověřují pomocí přípravku v podobě shora přístupné kontrolní nábojové komory, která odpovídá vnějším obrysům náboje s rozměry: průměr vybrání, do kterého se umisťuje okraj nábojnice – 8,1 čárky (20,57 mm[2]), průměr nad okrajem nábojnice 6,69 čárek (16,99 mm[2]), v úzkém konci u okraje nábojnice 6,59 čárek (16,74 mm[2]).

Náboj se kontroluje vložením do kontrolní komory, a postupným posouváním pohyblivého konce lišty přes náboj, umístěné v kolejnici přišroubované k hornímu okraji zkušební komory. Přitom náboje, které se do komory nevejdou, anebo náboje, přes které nejde nasunout pohyblivou lištu, se převádějí do zmetků.

  • §157 Hmotnost náboje se kontroluje vážením na speciálních plochých vahách se závažím 12 zolotniků a 80 doljí (to je 54,74 gramů[3]). Přičemž náboje, které jsou lehčí než uvedená hmotnost, se také převádějí do zmetků, jelikož z vnějšího vzhledu kovových nábojů nelze usoudit, zda je v náboji dostatečné množství střelného prachu, ale ani zda v něm střelný prach vůbec je. Přitom od přesného množství střelného prachu v kovových nábojích závisí správná funkce zbraně a udržení zbraně ve službě.

 

krnka.cz - naboj obr7

Obr. 7 – Nový výkres náboje .60 Krnka, který vznikl na základě knižních informací z původního tisku, viz tabulky výše[4]. Tím se také prověřily uváděné údaje a potvrdilo se, že jsou k dispozici reálné rozměry a tvary částí náboje do pušky Krnka 1869

 

Munička na Vasiljevském ostrově v Petrohradu dosáhla neuvěřitelného výkonu, kdy od počátku výroby od května 1869 do konce listopadu roku 1871 vyrobila celkem 213 800 000 nábojů, z  nichž 179 500 000 připadlo na náboje s taženou nábojnicí a 30 000 000 na náboje s vinutou nábojnicí. Nábojů pro pušky Berdan 1 se zde vyrobilo jen 4 300 000 kusů[5].

Hromadná výroba nábojů 15,24 x 40R Krnka, a jejich synonym, byla definitivně ukončena po První světové válce, tedy před sto lety.

Je nezpochybnitelným úspěchem českého vynálezce Sylvestra Krnky, že byl iniciátorem i spoluautorem vývoje prvotní masové výroby jednotného kovového náboje s centrální zápalkou v Rusku.

—————————————–

 

[1] ČSN 39 5002-1, čl. 3.7.5.3.3

[2] Doplněno autory. Použit převodní vztah 1 čárka = 2,539954 mm a následné zaokrouhlení na dvě desetinná místa, výjimečně na tři desetinná místa

[3] Doplněno autory. Použit převod 1 zolotnik = 96 doljí = 4,265745 gramu a následné zaokrouhlení na dvě desetinná místa

[4] Výkres vypracovala  paní Eva Pahlerová ve 2/2018, která touto a dalšími činnostmi podporuje spolkové úsilí Sylvestr Krnka, z. s.

[5] Jan Skramoušský, Mýtus jménem Krnka. MO ČR-VHÚ Praha, 2016