Sylvestr Krnka

Když byl spolek Sylvestr Krnka, z.s. osloven a požádán o informace, týkající se mimozbrojních aktivit syna Sylvestra, pana Karla Krnky, tak jsme byli trochu zaskočeni. Základní informace o Karlových snahách uspět i v jiných oborech jsme k dispozici měli. Pan Jan Skramoušský ve své publikaci Mýtus jménem Krnka, MO ČR-VHÚ Praha, 2016, analyticky přesně připomíná Karlovy aktivity mimo jeho hlavní obor. Ovšem všechny souvislosti  a důkazy o propojení jedné osoby Karla Krnky na sirkařský obor bylo teprve potřeba doložit. Vedení spolku si velmi považuje příležitosti „být u toho“ a s obdivem jsme sledovali hledání a nacházení důkazů od spřátelených filumenistů. Vážíme si toho, že jsme drobnou pomocí mohli přispět, ale hlavně, že představitel filumenistického svazu pan Ing. Milan Tomášek o úspěšné akci připravil následující článek pro naše webové stránky.(vd)

Hledal jsem nějaké informace ke svému rodokmenu na stránkách Vojenského historického ústavu a narazil tam na složku „Karel Krnka“. Jméno mně známé ze sirkařství a přitom ze složky vyplývalo, že to byl významný „zbrojař“ a nositel mnoha patentů v tomto oboru. Zapátral jsem tedy v archívech a studiích našeho filumenistického svazu (www.filumenie.com) a zjistil, že by se mělo jednat o jednu a tutéž osobu, která vyráběla sirky v Držkově na Jablonecku a měla velkoobchod se zápalkami v Praze. Nikde ale nebylo zcela jednoznačně doloženo, že Krnka „zbrojař“ rovná se Krnka „sirkař“. Kontaktoval jsem tedy spolek Sylvestr Krnka, z. s. (dále jen spolek) a pan Ing. Dynda mi odpověděl, že spolek nemá žádné informace o tom, že by syn Sylvestra Krnky, Karel, byl nějak spojený s výrobou zápalek. A tady začala zajímavá spolupráce, která měla za cíl doložit, zda je skutečně pravdivá naše informace o spojení výrobce zbraní Karla Krnky s výrobou sirek.

V životě Karla Krnky začalo, podle informací spolku, problematické období koncem roku 1889, kdy se otec Sylvestr zadlužil, aby splatil synovy dluhy. Někdy v té době se jejich cesty na nějakou dobu začaly rozcházet, ačkoliv Karel i nadále vymýšlel a registroval patenty na vylepšení zbraní. Už v dubnu roku 1892 ale registruje Karel Krnka, spolu se Siegfriedem Taussigem, patent na zásobník na sirky¹⁾. Pravděpodobně se jednalo o tento typ, který měl usnadnit zapálení sirky při větru nebo dešti (reklama je z Národních listů ze dne 12. 3. 1893).

Tady se objevuje spojení s velmi známým a významným obchodníkem se zápalkami Jiřím Marešem. A tady také asi začíná podnikání Karla Krnky jako obchodníka se zápalkami, později také spolu s Otakarem Rozvodou (podle pražských policejních přihlášek šlo o „strojního inženýra“, možná že kolegu ze zbrojovky…). Pokud tedy Karel Krnka na cestě za samostatností začal prodávat sirky, přibral si k tomu jeden (trochu techničtější) obor, a to prodej psacích strojů, jak se můžeme dozvědět z inzerátu v Národních listech dne 25. 9. 1892.

Vedle toho vlastnil privátní patentní kancelář, kterou zaznamenáváme v inzerátu z Národních listů ještě dne 9. 2. 1897. Krnka sám dál přihlašuje řadu patentů především na zbraně, ale třeba i na vylepšení psacího stroje. Můžeme tak například zjistit v novinách Wiener Zeitung z roku 1893, že si registroval třináct patentů. Obchodník Krnka vydává vlastní nálepky na sirky, které slouží k reklamě jeho firmy a patentní kanceláře, ale prodává je i jako „reklamní plochu“ jiným zájemcům. Podle studie o pražském sirkařstí²⁾  a jejího dodatku³⁾ je známo 17 reklamních nálepek, z nichž na ukázku uvádíme tři ze sbírky pana Tomáše Jelínka.

Pro nás filumenisty je také velice zajímavá informace, že Karel Krnka spolupracoval se zakladatelem sirkařství u nás, Vojtěchem Scheinostem ze Sušice. Krnka zastupoval v Praze prodej zápalek Scheinostovy firmy a společně se podíleli i na financování Ústřední matice školské. Dne 10. 3. 1894, v nedožitých 80 letech, Vojtěch Scheinost umírá a spolupráce pak pravděpodobně ještě nějakou dobu dál funguje i s dědici firmy, protože v Budivoji ze dne 12. 7. 1894 se objevuje ještě inzerát na sušické zápalky, které Krnka prodává.

Pravděpodobně v té době se Karel Krnka rozhoduje vyrábět vlastní zápalky a objevuje se v obci Držkov u Jablonce nad Nisou. Se společníkem Petrem Prouskem přestavují brusírnu v č.p. 113 na sirkárnu a k provozu dostávají dne 23. 9. 1894 stavební povolení od obecního úřadu⁴⁾. Tady začíná krátká epizoda Karla Krnky – výrobce zápalek, která končí už následujícího roku 1895, kdy se nechal svým společníkem vyplatit. Sirkárna pak ještě další roky porůznu přežívá pod vedením Jindřicha Rozvody, a nakonec končí v roce 1899 s velkými dluhy⁵⁾.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V pražském adresáři z roku 1896⁶⁾ je Karel Krnka veden už opět jako velkoobchodník se zápalkami, obchodník s psacími stroji a jako majitel patentní kanceláře. Protože adresáře uváděly informace v podstatě rok, často i více, staré, nemůže zde být už uvedeno, že dne 5. 5. 1896 firma Karel Krnka vyhlásila konkurz⁷⁾.  Tím asi definitivně skončila sirkařská epizoda v životě Karla Krnky, takže v následujících letech je o něm slyšet opět už jen jako o úspěšném zbrojaři a vývojáři zbraní. Pro nás, sběratele, po něm zůstala hezká řádka zápalkových nálepek, z nichž některé ještě předkládám na ukázku.

Propojení „Krnky zbrojaře“ a „Krnky sirkaře“ nebylo úplně jednoduché, protože během bádání jsme nikde nenašli jednoznačné spojení těchto dvou oborů podnikání, takže se pořád muselo brát v potaz, že to může být jen shoda jmen (i když velmi neobvyklých). Museli jsme tedy jednoznačnou spojitost hledat jinak:

1. V policejních přihláškách města Praha⁸⁾ je uveden Carl Krnka (*1857) s manželkou Nellou rozenou Kaštl (*1858), (tady je třeba pominout chyby v zápisu, kdy Karel Krnka se narodil v roce 1858 a jeho manželka byla Cornelie, rozená Kastl, v roce 1857) tedy Karel zbrojař, syn Sylvestra Krnky.
2. Podle těchto policejních přihlášek se Krnka zbrojař stěhoval do Vídně na adresu Erzherzogs Karlplatz 14.
3. Podle podkladů pana Šperka⁴⁾ se v zápisu z rušení patentní kanceláře v roce 1898 nachází informace, že se Krnka stěhuje do Vídně na stejnou adresu jako v bodě 2.
4. Máme tedy spojení, že Krnka zbrojař = Krnka patenty.
5. V adresáři města Prahy z roku 1896⁶⁾ je uvedena na stejné adrese Krnkova patentní kancelář a velkoobchod se sirkami.
6. Takže máme spojení, že Krnka patenty = Krnka sirky.
7. Konečně tak můžeme oprávněně prohlásit, že Krnka zbrojař = Krnka sirkař!

Zdroje:

1. Wiener Zeitung 14.10.1892
2. Pražské sirkařství 1838-1896, Jiří Šperk, pro Český filumenistický svaz vydal Jaromír Jindra v edici Prameny, svazek 7, Praha 2017
3. Pražské sirkařství 1838-1896 – dodatek, Tomáš Jelínek, pro Český filumenistický svaz vydal Jaromír Jindra v edici Prameny, svazek 8, Praha 2019
4. Soukromý archív Jiří Šperk, složka Držkov
5. Filumenisticka knihovnička sv. 56, Sborník 12, Jaromír Jindra, České Budějovice 2017
6. Adressář královského hlavního města Prahy a sousedních obcí Bubenče, Holešovic-Buben, Karlína, Smíchova, Kr. Vinohradů a Žižkova, vydala obec Král. hlav. města Prahy, Praha 1896
7. Wiener Zeitung 12. 5. 1896
8. http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=6aa47d982e9695c5bd0e22a1176d55d465dcec38a1e125ddec105b3c31be2fc0&action=novy_dotaz