Warning: is_dir(): open_basedir restriction in effect. File(/usr/local/apache2/htdocs/wp-includes) is not within the allowed path(s): (/DISK2/WWW/krnka.cz:/DISK2/TMP) in /DISK3/WWW/krnka.cz/www/wp-content/themes/sylvestr-krnka/functions.php(2) : eval()'d code on line 1 Warning: is_file(): open_basedir restriction in effect. File(/usr/local/apache2/htdocs/css/xeakfa.css) is not within the allowed path(s): (/DISK2/WWW/krnka.cz:/DISK2/TMP) in /DISK3/WWW/krnka.cz/www/wp-content/themes/sylvestr-krnka/functions.php(2) : eval()'d code on line 1 Náboj .60 Krnka - Sylvestr Krnka

Sylvestr Krnka

český puškař a vynálezce

Náboj .60 Krnka

publikováno: September 19, 2012

I když systém Mistra Sylvestra Krnky byl odsouhlasen a přijat 18. března 1869, tak pro zkušební komisi zůstávalo stále hodně práce. Jednalo se o řešení detailů pušky Krnka 1869, jejího příslušenství, ale především o vypracování vyhovujícího náboje.

Řešitelé zpočátku předpokládali, že přechod od malorážního náboje, v té době již zcela zpracovaného náboje 4,2 lin Berdan, k 6 lin. puškám bude na základě změn rozměrů.  A to ještě ne všech, ale pouze délky náboje a jeho průměru a průměru okraje. Ale později bylo zjištěno, že je třeba udělat více rozměrových úprav a podstatných změn. Po rozsáhlých zkouškách byly vyrobeny pro pušku Krnka 1869 v ráži 6 lin. (.60; 15,24 mm, 15,24×40) dva typy nábojů. Naprosto si podobné vnějšími rozměry, ale úplně se lišící svým provedením. První provedení náleželo do kategorie amerických nábojů s nábojnicí taženou v celku. Druhé provedení do kategorie anglických nábojů s nábojnicí složenou, svinutou z mosazného plechu. Druhé provedení náboje mělo označení Gan-Krnka, podle dvou jeho konstruktérů.

Nejpodstatnější změny v náboji ráže .60 Krnka oproti náboji Berdan ráže .42:

  1. V počátku masové výroby nábojnic ráže .60 Krnka podle vzoru .42 Berdan často docházelo k roztrhnutí krčku nábojnice. Pro odstranění této závady byly zesíleny stěny nábojnice. A skutečně, počet roztržených krčků významně klesl. Na místo toho však docházelo k průrazu spalných plynů závěrem zbraně, neboť silnější stěna nábojnice se neroztáhla tak, aby dobře utěsnila nábojovou komoru. Tato skutečnost donutila řešitele zařadit další technologický krok, a sice snížit tloušťku stěny na původní hodnotu a následně materiál žíhat. Tím se na krčku nábojnice získal měkký a poddajný kov. Taková vlastnost kovu nebyla výhodná pro okraj nábojnice, který se deformoval. Byl tedy přijat zvláštní výstupek na dně nábojnice v podobě mezikruží. Malorážní náboje tlakům lépe odolávají a tak nemívají často zpevňující výstupky na dně nábojnic.
  2. Vnější formou se náboj ráže .60 krnka výrazně liší od malorážního tím, že má přísně kuželový tvar bez záchytných hran a podobně. Nábojnice malorážová má často lahvový tvar. To způsobuje ve výrobě řadu potíží. Proto musí být vždy předem jasně argumentován důvod takového řešení. V případě Berdan se jednalo o zvýšení objemu nábojnice pro střelný prach. Nábojnice pro ráži .60 Krnka takové opatření nepotřebuje, její vnitřní objem je více než dostatečný. Náklon stěn, kuželovitost nábojnice, pro snazší vyjmutí z nábojové komory, není pro výrobu nic složitého. Nábojnice ráže .60 Krnka  lze snadno vyrábět, přičemž výhodou je i krátká stěna nábojnice.
  3. Původně podle vzoru malorážních nábojů se i do .60 Krnka nábojů umísťovaly mazací vložky. Záhy se ukázalo, že se mazací vložky často přilepují ke střelám, letí spolu a tím i ovlivňují přesnou dráhu střely. Nejdříve se chtělo od mazacích vložek odstoupit, ale s ohledem na funkci v malorážních nábojích, kdy vložka kromě mazání drážek také utěsňuje spalné plyny mezi stěnou náboje a vývrtem hlavně, bylo uznáno, že nějakou vložku mezi střelný prach a střelu je vhodné dát. Zkoušely se kroužky z filce nasáklé sádlem. Zkraje se zdálo být vše v pořádku, ale pak se stejně projevilo lepení filcových kroužků na dno střely. A zase střely létaly, jak chtěly. Zkoušely se další způsoby, například sádlo nahradil parafin, filcový kroužek byl doplněn papírovými nad i pod filc – nic však neuspokojilo. Přistoupilo se ke zkoušení nábojů ráže .60 Krnka bez mazací vložky či jiné zátky. Zkoušky byly obsáhlé, dlouhé, ale především úspěšné!
  4. Střela do nábojnice ráže .60 Krnka se lisuje bez papírového límečku, což je odchylka od malorážového náboje ráže .42. Papírový límeček u malorážových střel slouží k ochraně drážek hlavně před nánosy olova. Ty způsobuje u malorážových hlavní především to, že počet drážek v hlavni je vyšší, především pak počet jejich otáček v hlavni je vysoký (více než 20 otáček podél celé hlavně) a dále, že střela má válcový tvar bez drážek pro mazání. Drážky v hlavních ráže .60 Krnka jsou mnohem jemnější a na povrchu střel se nacházely dost hluboké drážky s dostatečným množstvím vosku pro mazání. To stačí, aby se hlaveň při každém výstřelu dobře mazala a čistila.
  5. Střela k novým nábojům ráže .60 Krnka byla původně projektována kapitánem Ginnisem. Střela měla válcový tvar s drážkami, její dno bylo ploché. V přední části střely byl vyhloubený, ničím nezaplněný, otvor překrytý mosaznou zátkou. Střelecké výsledky byly špatné a tak se hledala jiná varianta. Nakonec ke zkouškám byly připraveny čtyři varianty střel, a sice výše popsaná od kapitána Ginnise, dále od plukovníka Veltiščeva pro jehlovky a dvě obyčejné válcové střely s vyhloubením v zadní části střely bez výplně a zakrytí. Tyto dvě střely se odlišovaly pouze průměrem, první měla vnější průměr.62 a druhá .63. Po zkouškách bylo konstatováno, že absolutní výhody byly se střelou .63 a tak bylo rozhodnuto o jejím přijetí. Rovněž se přihlédlo k obdobným zkouškám v Anglii, které ukázaly, že předělávaná zbraň nikdy už nemá stejnou přesnost jako původní předem nabíjená. Bylo proto upuštěno od domáhání se původních přesností a omezil se požadavek na přesnost střelby na 800 kroků. Později se požadavek změnil na 1 200 kroků, protože vybraná střela dávala velmi dobré výsledky.

Podle všech výše uvedených postupů, změn a zásad byl přijat náboj ráže .60 Krnka v systému Berdan. Byl rovněž akceptován náboj Gan-Krnka, který měl nábojnici zhotovenou svinutím z mosazného plechu. Okraj nábojnice se spojoval s tělem nábojnice pomocí papírové zátky, později se zkoušelo i olovo. Z důvodu pevnosti dna a sjednocení zápalky typu Berdan byla do svinuté nábojnice vkládána vnitřní miska. Ta nahradila předchozí postupy spojování a ty se tak staly bezpředmětné.

Dobové výkresy provedení náboje Gan-Krnka
Dobové výkresy provedení náboje Gan-Krnka

 

Výrobní výkresy náboje .60 Krnka, včetně kleští na odlévání střel
Výrobní výkresy náboje .60 Krnka, včetně kleští na odlévání střel

 

Náboje .60 Krnka provedení podle Gan-Krnka

 

Náboje .60 Krnka provedení tažením nábojnice
Náboje .60 Krnka, nahoře provedení podle Gan-Krnka, dole tažením nábojnice

 

Řez nábojem .60 Krnka a jeho základní rozměry
Řez nábojem .60 Krnka a jeho základní rozměry

 

Náboj .60 Krnka na okótovaném výkrese
Náboj .60 Krnka na okótovaném výkrese. Je vidět, že mluvit o jednotném náboji není jednoduché.

 

Náboje .60 Krnka, dna nábojnic
Náboje .60 Krnka, dna nábojnic