Zpracoval: Vladimír Dynda
Publikováno: January 16, 2026
Dne 25. února 1926 zemřel syn Sylvestra Krnky Karel ve svých 68 letech na plicní tuberkulózu. Nedávno jsme si připomínali 200 let od narození jeho otce Sylvestra, nyní si připomínáme 100 let od smrti jeho syna Karla, který jako jediný z dětí Sylvestra se věnoval vývoji palných zbraní a tak pokračoval v odborném zaměření svého slavného otce.
Karel Krnka si po studiu jednoho ročníku na První průmyslové škole v Panské 3 v Praze přisvojil titul inženýr. Školu nedokončil a odešel do praxe ve zbrojní výrobě. Zdálo se, že jeho rozhodnutí z pohledu získání vědomostí o zbraních, jejich konstrukcí a výrobě bylo pro jeho další působení přínosné. Jedna věc je mít talent a vědomosti, druhou je pak vlastní povaha a způsob jednání se svými partnery. Právě ta druhá oblast nebyla Karlovou ozdobou a osobně na to doplácel. Otec syna všemožně podporoval, ale i jemu svého času došla trpělivost. Tak se stalo, že Karel Krnka se musel věnovat i dalším aktivitám, aby uživil rodinu. Byl výrobcem a prodejcem sirek, měl patentovou kancelář, prodával psací stroje. Zkoušel také drogistické zboží prodávat, ale nic z toho nemělo dlouhého trvání.
Karel Krnka přesto za svého života dosáhl jedinečného úspěchu! Jedná se o samonabíjecí pistoli Roth-Krnka M1907, která se jako první samonabíjecí pistole vůbec dostala do opakované průmyslové výroby a byla určena pro výzbroj pravidelné armády Rakousko-Uherska! Velký podíl na úspěchu měl konstruktér Karel Krnka. Pistole Roth-Krnka M1907 se vyráběla ve Steyru v Rakousku a v Budapešti. Celkem bylo vyrobeno cca 99 000 kusů. Na svou dobu se jednalo o pokrokovou zbraň, kterou bylo vyzbrojeno jezdectvo mocenské armády. Zkostnatěle působící armáda Rakouska-Uherska v mnoha ohledech se zadřeným konzervatismem tak předběhla jiné mocenské armády, které v té době měly ve výzbroji různé typy revolverů.
Podívejme se na srovnání pistole Roth-Krnka M1907 s jinými soudobými konstrukcemi samonabíjecích pistolí:
Srovnání legendárních pistolí počátku 20. století
| Vlastnost | Roth-Krnka M1907 | Luger P.08 | Mauser C96 |
| Způsob uzamčení | Rotace hlavně (90°) | Kloubový závěr | Vyklápěcí blok |
| Bicí ústrojí | Úderník | Úderník | Vnější kohout |
| Způsob nabíjení | Pásek (10 ran) | Zásobník (8 ran) | Pásek (10 ran) |
| Standardní ráže | 8 mm Roth-Steyr | 9 mm Luger | 7,63 mm Mauser |
| Hmotnost (prázdná) | cca 1030 g | cca 870 g | cca 1130 g |
| Charakteristika | Jezdecký unikátodolná konstrukce | Elegantní zbraňcitlivá na nečistoty | Těžký nástrojcitlivý na nečistoty |
Pistole Luger P-08 se dostala do výzbroje švýcarské armády v roce 1900, ale zde se všeobecně soudí, že se píše než o armádu jednalo o domobranu. V roce 1904 si pistoli vybralo německé námořnictvo jako osobní zbraň. Jejich model měl stavitelné hledí a delší hlaveň. Do pozemní německé armády se P-08 dostala až v roce 1908 a vznikl pro ni specifický náboj 9 mm Parabellum, který je dnes nejrozšířenějším pistolovým nábojem na světě.
Pistole Mauser C 96 byla sice nesmírně populární, ale cestu do výzbroje armád ji zkomplikovala složitá konstrukce s přesným strojním provedením jednotlivých součástek a tím i obrovskou citlivostí na znečištění v poli. Němečtí důstojníci si ji kupovali soukromě. Obrovská množství C 96 bylo vyvezeno do mnohých států v období První světové války, zejména do Ruska a Číny. Čína následně vyráběla velká množství kopií této pistole, která prošla úpravami ráží na 9 mm Parabellum nebo na .45 ACP.
Je tedy vidět velký úspěch konstrukce Karla Krnky. Jak takový úspěch porovnat s ostatními soudobými českými konstruktéry zbraní?
Porovnání v kostce:
| Konstruktér | Zbraň | Éra | Hlavní úspěch | Počet vyrobených kusů | Země realizace |
| Karel Krnka | M1907 | 1907 | První v armádě velmoci. | cca 99 000 | RakouskoMaďarsko |
| Alois Tomiška | Little Tom | 1908 | První Double Action systém na světě. | cca 40 000 | RakouskoČeskoslovensko |
| František Myška | vz. 24 | 1924 | Standardizace a masová výroba v ČSR pro armádu. | cca 190 000 | Především Československo |
S počtem cca 99 000 vyrobených kusů pistolí své konstrukce a prvenstvím v armádní výzbroji velmoci se Karel Krnka zapsal do panteonu nejslavnějších konstruktérů. Říká se, že konstruktér žije tak dlouho, dokud funguje jeho poslední stroj. Sto let po smrti Karla Krnky v archivech, muzeích i soukromých sbírkách stále cvakají závěry a rotují hlavně zbraní, které nesou jeho rukopis. Je to tichý, kovový potlesk muži, který věnoval konstrukcím zbraní podstatnou část svého života a nejméně jedenkrát měl úspěch, který ho přežil, a na který dodnes rádi poukazujeme.
S pomocí textů od Mgr. Jana Skramoušského z VHÚ Praha jsme před pěti lety na náš web umístili podrobný článek o Karlu Krnkovi – https://www.krnka.cz/pripominka-95-vyroci-umrti-syna-sylvestra-krnky-ing-karel-krnka-muz-mnoha-profesi/.
Samonabíjecí pistole Roth-Krnka M1907
Karel Krnka